Josef V. / Praha / Praha 4
Jako obyvatelka klidného a malebného Braníka si denně všímám jednoho nechtěného fenoménu – výdejních boxů, které se tady střídají jako plechové skříně na nádobí. Není to jen pár kusů; je jich čím dál víc a denně kazí výhled z oken, blokují chodníky a dominují veřejnému prostoru.
Praha sice začala v červnu 2025 prosazovat přísná pravidla – boxy mají být decentní, zasazené do fasád, výloh, podchodů, bránit mají barvami šedobílými, velikostí omezenou, minimální reklamou, s rezervou pro pěší (min. 1 m obsluhy + 1,5 m chodce), bez bariér a světelného smogu. Ideálem je integrace do budovy, ne postavit je na náhodném veřejném místě.
Problém je, že většina boxů nebyla nikdy postavena na městském pozemku, takže město nemělo vliv na jejich vzhled a umístění
Na Praze 4 – a zvlášť v Braníku – je tento problém viditelný na každém rohu. Boxy tu stojí na chodnících, v předzahrádkách domů, vedle dětských hřišť, někdy i na zeleni – a téměř vždy bez ohledu na kontext místa. Vizuálně dominují fasádám, nereflektují okolí, často mají křiklavé polepy a konkurují architektuře domu. Přitom výzkum platný pro celé Česko upozorňuje na to, že boxy blokují pěší trasy, zabírají cenný veřejný prostor, přispívají k vizuálnímu smogu
Zatímco pro některé lidé boxy představují pohodlí, pro mě – a mnohé sousedy – jsou symbolem bezohlednosti a neuváženého umisťování. A není to jen Braník – zprávy z jiných měst uvádějí boxy umístěné třeba na rozbitých schodištích či přímo před památkami.
Přesto, i když město vydalo manuál, firmy na soukromých pozemcích dál instalují boxy bez povolení a bez estetického ohledu .
Na ulicích Prahy 4 tak nevidím jen “boxy”, ale plechové skříně, které kazí ducha místa. Navíc se objevují tři vedle sebe, každá v jiném designu, barvách a logu – a vizuálně si konkurují. Sdílení kapacit mezi provozovateli mělo situaci zlepšit, ale zatím je toto spíš výjimka než pravidlo.